STEPHEN KING: Mlha

10. září 2018 v 14:37 | BÁRA |  KNIHY
Mlha je soubor povídek, které napsal známý mistr hororu Stephen King. Zrovna v minulém článku jsem se zmiňovala o tom, že povídky vlastně moc nemusím, protože ve chvíli, kdy se do nich sotva stihnu začíst, skončí. Proto když jsem zjistila, že jsem si půjčila povídky a ne román, měla jsem sto chutí to vrátit, ale povídky jsem nečetla už dlouho a tak jsem to kousla.

Nejvíce mi v hlavě utkvěla samotná Mlha. Možná i proto, že byla nejdelší. Představuje pro mě takovou tu typickou kingovskou povídku. Malé městečko s obyvateli, kteří se všichni znají, pohltí mlha. Nezvykle bílá, neprostupná mlha. David je s malým synkem zrovna v supermarketu, když mlha dorazila až k nim a začínají se dít děsivé věci. Něco v mlze požírá lidi. Najdou se tací, kteří tomu nevěří - ale uvěří tomu, až tu hrůzu sami zažijí či uvidí. David lituje toho, že manželku nepřesvědčil, aby na nákup jela společně s nimi. Už ji nikdy nespatří. V malém počtu se jim podařilo osídlit auto a vyrazili někam, kde by bylo líp... ale našli takové místo? To už nevíme.

Prám byl také docela děsivý. Parta výrostků se v podnapilém stavu sebere a jede na odlehlé místo "na koupačku". Už cestou k prámu si jeden z nich všimně temné skvrny na vodě, která se nezvykle rychle a nezvykle přesně přemisťuje směrem přímo k nim. Všichni doplavou na prám a po chvíli zkoumají skvrnu, která už je přímo u nich. Jedna ze dvou dívek se rozhodně tu věc trochu prozkoumat. Po zírání do skvrny tvrdí, že vidí krásné barvy a dotkne se toho - najednou ji hmota začne požírat, až z ní nezbyde nic jiného než kosti. Přežije někdo? No, úplně všechno tady nevyslepičím...


A do třetice - povídka, která ve mně zanechala silný dojem: Nezmar. Chirurg ztroskotá s lodí a octne se na ostrůvku, kde není vůbec nic. Je šťastný, když objeví pavouka, kterého by mohl sníst. Nemá pitnou vodu, nemá žádné potraviny. On ale potřebuje jíst. Začne tedy u sebe. Měl vysoce poraněnou nohu, která byla už přítěží. A tak se jí zbavil. Ukrajoval pořád dál a dál... a když došlo na jeho samotné ruce, jeho ctěné ruce, které si pěstoval kvůli vysněnému povolání... jak to dopadne, to už si můžeme jen domyslet.

Kniha zahrnuje samozřejmě mnohem víc povídek, ale tohle jsou ty, které mě opravdu nejvíc zaujaly, ale třeba taková Babička nebo Opice taky nebyly špatné. Takže moje náhodná volba v knihovně se vyplatila, rozhodně to stálo za to. Na to, že to mělo něco přes 500 stránek, tak jsem to měla za týden přečtené. Vím, je to docela dlouho, ale už nemám tolik času na čtení.

Co jste v poslední době přečetli, doporučili byste mi něco?

BÁRA
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Carol Carol | E-mail | Web | 10. září 2018 v 16:15 | Reagovat

Ahoj, odepisuju na tvůj komentář, na který si odepisovala ty ohledně vzhledu blogu. Ano, pořád to platí :) Vlastně bych byla vážně nadšená!^^ Jen.. Nebylo by lepší najít nějaký lepší způsob komunikace?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama